Česko zažívá první etapu zlevňování nemovitostí za posledních deset let.
Ceny nemovitostí v Česku ve druhém čtvrtletí letošního roku poklesly, ukazují data Eurostatu. Ve druhém čtvrtletí zlevnily ve srovnání s minulým kvartálem o 0,4 procenta. Meziročně potom o 2,9 procenta.
„S ohledem na předchozí dramatický růst cen jde vlastně opravdu jen o velmi mírnou korekci. Za posledních pět totiž byty v průměru zdražily o 64 procent, za deset pak o 124 procent,“ komentuje vývoj hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.
Přesto jde o první meziroční zlevnění rezidenčních nemovitostí v Česku za posledních deset let.
Rychleji podle dat Eurostatu zlevňovaly starší, takzvané secondhandové byty a domy.
„Zatímco v dřívějších letech domácnosti příliš nemusely řešit otázku energetické nákladnosti starších bytů a domů, dnes je v důsledku drahých energií velmi důležitý parametr ovlivňující nejenom samotný provoz nemovitosti, ale i rozsah nutných investic,“ říká Dufek.
| Vývoj cen nemovitostí ve vybraných zemích Evropské unie | ||
|---|---|---|
| Mezičtvrtletní změna (v %) | Meziroční změna (v %) | |
| Průměr v EU | 0,3 | -1,1 |
| Česko | -0,4 | -2,9 |
| Německo | -1,5 | -9,9 |
| Dánsko | 1,6 | -7,6 |
| Švédsko | 0,6 | -6,8 |
| Chorvatsko | 3,5 | 13,7 |
| Bulharsko | 4,3 | 10,7 |
| Litva | 2,4 | 9,4 |
| Pozn: údaje porovnávají data za 2Q/2023 k 1Q/2023, resp. k 2Q/2022 | ||
Bilance průměru Evropské unie se oproti výsledkům pro český trh začíná lišit. Potom, co od posledního čtvrtletí 2022 ceny bytů a domů šest měsíců klesaly, nyní zaznamenaly velmi mírný nárůst, a to mezičtvrtletně o 0,3 procenta. V ročním srovnání, tedy druhé čtvrtletí 2023 versus druhé čtvrtletí 2022 pak evropská cena nemovitostí klesla o 1,1 procento.
Některé z členských zemí EU však zaznamenaly výrazně větší propad. Příkladem je Německo, kde meziroční zlevnění dosáhlo 9,9 procenta. V Dánsku se ceny bytů a domů propadly za poslední rok o 7,6 procenta a ve Švédsku o 6,8.
Velké zlevňování nepřijde
„Ke zpomalování poklesu cen na realitním trhu dopomáhá jednak obnovený zájem domácností o hypotéky, ale i klesající nabídka nových bytů, která je důsledkem útlumu bytové výstavby,“ popisuje faktory, které tlumí zlevňování Petr Dufek z Creditas.
Realitní trh podle jeho slov navíc může v dohledné době získat vzpruhu v podobě nižších úrokových sazeb.
„Je jen otázkou času, kdy ČNB přikročí k normalizaci úrokových sazeb, která se následně odrazí i v dostupnosti hypoték,“ dodává.
K takovému kroku se ovšem bankovní rada ČNB zatím nechystá. Vyplývá to i z vyjádření většiny členů bankovní rady, která zdůrazňují stabilitu úrokových sazeb po delší dobu.
„Další snižování sazeb bude také záležet na vývoji inflace. V případě, že dojde k výraznému poklesu inflace v příštím roce, základní úroková sazba by na konci roku mohla klesnout na mnohem přijatelnější úroveň pro hypoteční úvěry,“ predikují analytici finančně-poradenské společnosti Swiss Life Select.